[5/5] Anna Karenina / Lev Nikolajevič Tolstoj [OMEGA]

28. června 2015 v 21:52 | Berenika |  Knižní recenze


Autor: Tolstoj, Lev Nikolajevič (1828-1910)
Název knihy: Anna Karenina
Počet stran: 848 str.

Nakladatelství: OMEGA (Praha)
Rok vydání: 2015
Pořadí vydání: 2. vyd.
ISBN: 978-80-7390-114-1

Anotace:
Anna Karenina žije příjemný, ale relativně nudný život po boku staršího carského úředníka. Je milující matkou a ctěnou dámou v petrohradské společnosti. Vše se radikálně změní ve chvíli, kdy pozná okouzlujícího hraběte Vronského a tím začne tragický příběh vášně, která nezná žádné hranice. Nadčasový román Lva Nikolajeviče Tolstého, který byl inspirovaný skutečnou událostí, patří mezi vrcholná díla ruského realismu, což potvrzuje i fakt, že byl nesčetněkrát zfilmován. Poslední velkolepá adaptace vznikla v roce 2012.



Recenze:
Anna Karenina je skvělou knihou o skvělých postavách. Pro mě byl obvzláště příjemný Levin a rozkošná Kity, ale kdo by neocenil množství charakterů, kterým se můžete podívat až na samé dno duše? Psychologický rozměr díla nám autor násilně nepodstrkuje, sám lehce vyplouvá na povrch mezi řádky. Dozvídáme se všechno, co by nás samotné nejspíš napadlo, kdybychom se podívali na člověka, který stojí přímo před námi. Detailní popis nám umožňuje jednotlivé obrazy přímo vidět a zároveň sledovat, co se děje pod nimi. A navíc si každý může najít někoho, s kým se více či méně ztotožní, byť by s ním vydržel jen po několik stránek.

Můžete říct, že jde o velmi rozsáhlé dílo, dlouhou knížku. Jejích 848 stránek dává dohromady jednu z nejtlustších knih v mém pokoji. Oproti Vojně a míru jde ale vlastně o "komorní zápletku." Jistá detailnost, nadprůměrná ostrost příběhu, navíc upozorňuje i na dobu, ve které román vznikal, dává vyniknout veškerým touhám psychologickému realismus a stává se monumentálním dílem nejen svého času, ale i dnešní doby. Nezdá se vám paradoxní, jak málo se lidé změnili?

Milostná stránka celého příběhu se nám ukazuje jen lehce. Připlíží se k nám a sotva ji máme přímo pod nosánkem, už je zase pryč. Právě taková lehkost ale patří k době a i díky ní sotva můžeme zaměnit pravý žánr za harlekýnku. Zajímavé je, že autor přímo nevysvětluje, proč se Anna chová, jak se chová. Šlo nebo nešlo o úmysl? Máme si to vysvětlit sami? Myslím, že je to jednou z věcí, která se mi nejvíce líbí, trocha toho prostoru pro vlastní rozměr příběhu. Stejně tak je zajímavý samotný název. Proč zrovna Anička, když vlastně není postavou, které věnujeme nejvíce stránek?

Celkový obraz mě nutí přemýšlet nad tím, zda bych dala přednost životu Kity nebo životu Anny. A nevím! Dali byste vy přednost vášni a fyzické lásce nebo pocitům a oné "čistotě," se kterou se míjíte s člověkem, který se Vám líbí, dokud se (snad) nedáte dohromady nebo nerozejdete navždy? Jak si člověk může vybrat jen jedno? Tolstoj zde tyto dvě možnosti rázně oddělil a jednu odsoudil k utrpení, druhou ke štěstí. Zajímalo by mě ale, zda by se dal tento přístup připnout i k dnešním vztahům.

Při čtení pro mě opět bylo nejhorší vědomí, že tuším, jak vše skončí. A rozhodně to nebylo předvídatelností knihy! Právě naopak. Bohužel, většina učebnic ČJ se i mimo maturitní četbu nevyhne spoilerům. Pokud vám mají na několika stránkách představit více důležitých knih daného autora, spokojí se s jednou větou uvozující děj, druhou představující postavy a třetí, která prozradí konec. Věřím, že tohle všichni známe. A neznám vášnivého čtenáře, kterému by to nevadilo.

Stručně a jednoduše: Anna Karenina se nečte lehce, ale o to víc vám může dát.

Hodnocení: 5/5

Děkuji za zaslání recenzního výtisku nakladatelství OMEGA!
Knihu si můžete zakoupit ZDE.
 


Komentáře

1 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 29. června 2015 v 10:56 | Reagovat

Před rokem jsem našel třísvazkový vydání na půdě. Prastarý překlad mě docela zabíjel, ale docela mi to zahnalo nudu při osmihodinovkách v callcentru. Každopádně jsem v některých momentech měl knížky samotné dost a řval jsem, aby ta bipolární blbka konečně skočila.

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. června 2015 v 12:11 | Reagovat

[1]: Ale části Levina a Kity byly místy okouzlující, to se musí nechat, ne? Osmihodinovky v callcentru nezávidím, čekají mě příští měsíc. ^^

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 29. června 2015 v 22:25 | Reagovat

[2]: Asi jsem na to moc barbar :D Ale to přehnaně teatrální filmový zpracování se mi svým zvráceným způsobem i líbil.

4 Taychi Taychi | E-mail | Web | 11. března 2016 v 15:45 | Reagovat

A po stránce jazykové jsi byla spokojena? Já tam nacházela spoustu chyb... A právě v tomto vydání. Stačí odpovědět zde, vrátím se sem :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama