[4/5] Elyonova země 2: Trnité údolí / Patrick Carman [FRAGMENT]

20. května 2015 v 19:49 | Berenika |  Knižní recenze

Autor: Carman, Patrick (1966-)
Název knihy: Elyonova země: Trnité údolí
Počet stran: 184 str.
Série: Elyonova země (2. sv.)

Nakladatelství: Fragment (Praha)
Rok vydání: 2006/2014
Pořadí vydání: 2. vyd.
ISBN: 978-80-253-2016-7

Anotace:
Všude tam, kde se oceán setkává se zemí, kde útesy jsou tajemné a skály rozeklané, leží Elyonova země plná magických tajemství. Alexa již odhalila, co leží za hradbami, a vydává se dál, daleko za Temné hory. Na cestě musí bojovat s nestvůrnými obry, krvežíznivými netopýry a především s mocným démonickým zloduchem. Dokáže splnit poslání, pro něž byla vyvolena a zajistit pro Elyonovu zemi mír? Druhý díl světového fantasy bestselleru!


Recenze:
Elyonova země je bezpochyby určená dětským čtenářům. Mám takový pocit, že pro starší už utíká příliš rychle, občas působí příliš naivně, ale přesto má to správné kouzlo - obzvláště, pokud jste se k ní dostali jako mladší a teď ji podobně jako já čtete znovu. A pro ty z vás, kteří máte rádi fantasy s mírně pohádkovým nádechem, bude správnou volbou v jakémkoli věku.

V tomto díle se hlavní hrdinka Alexa podívá na Elyona trochu zblízka - nebo lépe řečeno: poslechne si ho. Jeho původně záhadná postava přidává další otázky ohledně vlastní existence, ale tentokrát i odpovídá. A vyvolává další a další asociace! Elyon sám o sobě je pro mě nyní "lidštější" verzí Aslana, Alexa mi (nejen jménem) připomíná dospělejší Aleu z Loevenbruckovy Moiry, menší podobnost je i mezi jejich záporáky a to nemluvím o pro tento žánr typické pouti za záchranou světa.

A Elyon je (téměř) vševědoucí.

Zkuste si při čtení jen pro zajímavost všimnout podobnosti s otázkou náboženství reálného světa. Je Bůh reálný a existuje něco jako nebe? Proč někteří andělé padli? Autor překvapivě odbývá pouze stvoření světa, jinak je pro nás ale Elyonova země pouze alternativní realitou našeho vlastního světa s vhodně přidanou hodnotou v podobě kapky magie. Ani ta ale nemůže vytrvat věčně, že?

Podstatné je, že i tento díl přidává k "obyčejnosti" ještě jocastu, poslední na světě. O tomto kamínku, který by jistě každý z nás chtěl vlastnit, se tentokrát dozvídáme něco navíc. Dává totiž svému nositeli ještě jednu speciální výhodu. Jednu speciální výhodu jednomu speciálnímu člověku. Spolu s ní ale na hlavní hrdince leží zodpovědnost, která přiměje i dospělé čtenáře držet jí palce. Neláká vás to?

Alexa dospívá pomalu, stává se rozvážnější, ale zůstává jí čisté srdce a vnímání dítěte. Patrick Carman, ostatně, vytvářel tuhle slečnu pro své dvě dcery a teprve potom, co jim příběh odvyprávěl, jej sepsal a vydal. Nemohu se ubránit pocitu, že je to znát - a to jak v pozitivním, tak v negativním smyslu slova. Musí být ale úžasné mít rodiče, který jen pro vás napíše tak okouzlující příběh! A každý člověk, který pak danou knihu drží v rukou ví, že jocasty vznikly jen a jen pro vás. A možná částečně pro pár malých čtenářů, kteří čtou nejraději velké knihy.

Narozdíl od prvního dílu, která jako kdyby mapovala terén Elyonovy země, Trnité údolí už počítá s pokračováním a na způsobu, kterým končí, je to znát. Knížka ale k přečtení celé série svádí každičkou větou a obzvláště mladší fanoušci tedy jejího zakoupení nebudou litovat.

Hodnocení: 4/5

Obrázek jsem si zapůjčila ze stránek nakladatelství FRAGMENT, kde si můžete knihu zakoupit!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama