[3/5] Hon 1: Hon / Andrew Fukuda [FRAGMENT]

22. března 2015 v 0:03 | Berenika |  Knižní recenze


Autor: Fukuda, Andrew
Překlad: Jakub Kalina
Název knihy: Hon
Počet stran: 304 str.
Série: Hon (1. sv.)

Nakladatelství: Fragment (Praha)
Rok vydání: 2014
Pořadí vydání: 1. vyd.
ISBN: 978-80-253-2052-5

Anotace:
Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně - nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...


Recenze:
Celá tato série nám představuje těžko představitelný svět. Alespoň pokud si nepřejeme být druhem na pokraji vyhynutí. Tady vládnou krvelační "upíři," kterým tak ale nikdo neříká - jsou to prostě a jednoduše lidé. A ti, kteří nežízní po krvi, potí se, vyjadřují emoce, umí zpívat, mohou na denní světlo a postrádají tzv. "vtipnou kost," jsou glupani. Některé ze znaků jsou logické, jiné jsou něčím novým a originálním a ty zbylé takřka nepochopitelné.

Sympatický začátek nás vtáhne do světa násilí, kde přežití glupanů závisí pouze na přetvářce. Autor to má dobře promyšlené - včetně roztomilého převracení času, ačkoli by asi nikdo z nás nechtěl večeřet s prvními slunečními paprsky, že? Mají vlastní zvyky i zlozvyky, vlastní rituály a zábavu. Pokud je něco pobaví nebo rozruší, pouze se poškrábou na zápěstí (vtipná kost, vzpomínáte?). Jinak to na nich není znát. Ve škole je označuje číslo jejich lavice a řada, v níž sedí. Spí hlavou dolů zavěšení ve spících hácích. A pak je tu fascinující představa přes den opuštěného města, kde se nezamyká a nic není zakázané. Absolutní svoboda ostře konstrastující se stísněným nočním životem.

Za jeden z negativních rysů příběhu považuji Záři Uhlíkovou. Sice je to skvělá postava, ale myslím, že nikdo by nevolal na člověka: "Hej, Uhlíková Záře!" Tady buď selhal překlad nebo autorova představivost. Charaktery jsou ale všeobecně skvěle rozlišené a různorodé, sympatické i nesympatické - a přesně tak to má být.

Zajímalo by mě, kde glupani shání žiletky a pěnu na holení, což lidé tohoto světa nepotřebují. A jak se zvládají každý den holit, aniž by měli jedenkrát zarudlou kůži nebo se řízli. (Hygiena se jim nedá upřít.) Pokud by to nebylo příliš nemístné, nadhodila bych i otázku menstruace. Jak ji skrývají glupanky a je vůbec součástí života "obyčených" lidských žen? Ehm, pokud ne, tak jim máme co závidět. Nejuvěřitelnějším je nakonec z celého příběhu tamní státní zřízení. Ale nechme cynismus stranou. Až na několik logických záseků (akční pasáže ve stylu: "vyletí z kozlíku, zahákne se nohou za zábradlí a bez problémů přistane na koňském hřbětu") považuji tenhle díl za nadprůměrně čtivý.

Příběh sám o sobě je originální a zaslouží si ocenění o to víc, že je dnes upírská tematika skrz naskrz prosáklá braky a je těžké nesklouznout k jim dobře známým klišé. Skutečně oceňuji posunutí romantiky na druhé místo. Akce jde první. Dalším plusem téhle knížky je nemožnost "křížit rasy." Kdepak. Můžete mezi lidmi žít, ale pokud přijdou na to, že jste glupan, bez rozpaků a bez jediné vzpomínky na to, že vás "měli docela rádi," vás na místě sežerou.

Lidé by obětovali i vlastní život, jen aby mohli ochutnat glupaní maso.
A glupani by bez váhání obětovali kolik lidí by jen bylo třeba, aby přežili.

Přímo se nabízí zajímavá otázka: Komu fandíte? Glupanům nebo lidem?


Hodnocení: 3/5

Děkuji za zaslání recenzního výtisku nakladatelství FRAGMENT, kde si můžete knihu zakoupit!
 


Komentáře

1 Illumináti Illumináti | Web | 22. března 2015 v 10:13 | Reagovat

wow
                    such kniha
very hon
              so upíři

2 Limeo Limeo | E-mail | Web | 22. března 2015 v 11:21 | Reagovat

Já už jsem četla Hon a teď se chystám i na tu druhou knihu. Doporučila bych ji všem, koho už štvou přeslazené Upíří deníky a kdo chce zažít dobrodružství :-D.

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 22. března 2015 v 12:17 | Reagovat

[1]: Tak tenhle popis sedí. :D

[2]: Kořist si užiješ. :3 Nehledě na to, že 7. 4. už Fragmentu vychází třetí díl série - Past.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama