[3/5] Arkádie 1: Procitnutí / Kai Meyer [FRAGMENT]

15. března 2015 v 15:53 | Berenika |  Knižní recenze

Autor: Meyer, Kai (1969-)
Překlad: Dagmar Steidlová
Název knihy: Arkádie: Procitnutí
Počet stran: 344 str.
Série: Arkádie (1. sv.)

Nakladatelství: Fragment (Praha)
Rok vydání: 2015
Pořadí vydání: 1. vyd.
ISBN: 978-80-253-2349-6

Anotace:
Alcantarové a Carnevarové - dva mafiánské klany, které proti sobě bojují po celé generace.
Rosa Alcantarová přilétá na Sicílii ke své rodině, aby tam začala nový život. V letadle se seznamuje s Alessandrem Carnevarem. Jeho chladný půvab a animální elegance Rosu fascinují a zároveň zneklidňují. Rosa se učí nemilosrdné zákony mafie, ke které její rodina patří. Dozvídá se šokující pravdu, která se týká nejen Alessandra, ale i jí samotné. Neuvěřitelnou skutečnost o arkádských dynastiích, jež mají počátek ve starých antických bájích... Překoná zakázaná láska staletou nenávist?


Recenze:
Koho by nezaujala anotace? My milovníci Shakespeara jsme si ji okamžitě spojili s velmi známou tragédií, kterou jsme zcela jistě všichni četli či viděli už v nespočtu provedení. Podle prvního popisu Arkádie skutečně vypadá jako aluze na Romea a Julii. Špatně, jak nám potvrdí už začátek knihy. A pak se setkáme s originálním příběhem schopným vyrazit člověku dech - ať už v dobrém nebo špatném smyslu slova.

Autora této knížky jsem si odmala spojovala s pohádkovým jménem, kterým v jedné z jeho sérií volají na jednu z postav - Měsíční princezna. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem se začetla do Arkádie! Nenechte se zmást, tady se nevyhnete ani vulgarismům, ani lechtivým scénám a ani zabíjení. Ve skutečnosti můžete počítat s doslovným trháním na kusy. Přesto se mi zdálo, že má knížka zajímavý filozofický rozměr, zajímavé myšlenky mezi řádky. V polovině mi ale začal protékat mezi prsty a nakonec se vytratil do neznáma. Přetrval jen pocit, že tam byl.

Nevyhneme se sice několika ohraným scénám a gangsterským klišé a dokonce máme nějakou dobu pocit, že z téhle knížky se fantasy určitě nevyklube, ale nakonec nezklame. Přiznávám dokonce, že jsem jí dlouho chtěla dát to nejvyšší možné ohodnocení. Mohla za to zvláštním způsobem sympatická hrdinka Rosa, která se narozdíl od obyčejných děvčat brání sešívačkou, její reálné i fantastické problémy a problematická povaha. Je to vegetariánka, mimochodem. Zajímavý je důraz na minulost (nejen hlavních) postav. Svou roli v hodnocení zahrál skvělý popis Sicílie. Spojení autora s místem, které popisuje, je takřka hmatatelné. Nijak s ním nepřehání, neidealizuje ho. Sicílie zůstává reálná a krásná, aniž by autor zatajil její negativní stránky. Nakonec nedokážete odolat vyhledání skutečných fotek a míst.

Setkáme se i s atypickým mafiánským bosem, lesbickým vztahem, aluzemi na řeckou mytologii, spojíme příběh s bájnou Atlantidou a zároveň vyřešíme pár otázek našeho světa. Zabýváme se potratem, znásilněním, drogami, vražděním a korupcí. A také tím, kolik asi koček přejede za svou kariéru tajný agent.

Mám pocit, že knížce nejvíc škodí její čtenářské určení. Pokud by se autor zaměřil na dospělé čtenáře, vyhnul se místy přeslazené teenagerské lásce, líbila by se mi Arkádie ještě víc. Oddálila by se občasná předvídatelnost zápletky (obzvláště v láskyplné linii) a navíc bych byla zvědavá, jak ještě by se daly rozvést ony lechtivé scény, pokud by neměly být přístupné i mladším čtenářům. Takhle jsme s intimitou skončili u snu o panterovi olizujícím pod peřinou dívčina ňadra s detailním zacílením na bradavky. Zajímavá část. Rozporuplná. Na naše poměry něco nečekaného a já popravdě stále netuším, jak se k tomu postavit.

A pak je tu jedno mínus překladu. Arkádie je jednou z mála knih, které mají vlastní písničku. Měly by se písničky překládat? Těžká otázka. Zde písnička přeložená není a částečně tak čtenáře nutí ke znalosti angličtiny. Ani přehnané překládání všech přítomných výrazů ale není ideální. Například výraz "člověkozvíře" mě málem donutil zaklapnout knihu. Škoda, že "zvěromágové" už se objevili jinde.

Konec mě naladil na další díl, ale doslova zabitá poslední scéna (a touha hlavní hrdinky projevovat náklonnost své tajné lásce především na hřbitově a nejlépe přímo při pohřbu rodinných příslušníků) zamezila pocitu, že ho musím mít v ruce, co nejdříve. Pro příště doufám, že mi autor poskytne méně materiálu ke kritice a že tentokrát anotace nebude svádět všechny, kteří jsou již aluzemi na Romea a Julii přesycení tak jako já, dát od knížky ruce pryč. Naopak je třeba o ní diskutovat a probudit její svět k životu.

Jsem si jistá, že se s Arkádií ještě uvidíme, koneconců jsme si nakonec padly do noty.

Zajímavost nakonec: Jednu kapitolu z této knížky jsem v rámci experimentu dala přečíst svým několika spolužákům - tedy studentům třetího ročníku střední školy. Vytrženou z kontextu ji vnímali jako "mírně zoofilní" záležitost (rozhodně by ji nezařadili jako Young Adults), která je ale velmi čtivě napsaná. I proto dávám knize nakonec slušné tři hvězdičky z pěti.

Hodnocení: 3/5

Děkuji za zaslání recenzního výtisku nakladatelství FRAGMENT, kde si můžete knihu zakoupit!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama