[4/5] Miláček / Guy de Maupassant [OMEGA]

21. února 2015 v 19:35 | Berenika |  Knižní recenze

Autor: Maupassant, Guy de (1850-1893)
Překladatel: Jindřich Hořejší
Název knihy: Miláček
Počet stran: 304 str.

Nakladatelství: OMEGA
Rok vydání: 2014
Pořadí vydání: 1. vyd.
ISBN: 978-80-7390-123-3

Anotace:
Mladý a přitažlivý Georges Duroy získá po návratu z armády mizerně placené úřednické místo, které díky starému příteli vymění za pozici novináře v nepříliš významném francouzském listu. Najednou se mu otevřou dveře do lepší společnosti a on se rozhodne využít novou šanci. Proč těžce pracovat, když může velmi snadno využít svou krásu k obluzování zámožných a vlivných paniček? Miláček je nadčasové dílo, dokonale popisující postupný morální úpadek člověka, pro kterého se peníze a moc stanou jedinou hodnotou v životě. Příjemně překvapí i lehkost autorova pera - ta není u jeho současníků příliš obvyklá.


Recenze:
Miláček pro mě byl první knížkou z pera naturalisty Guy de Maupassanta. A přestože učitelé mnohdy prezentují toto literární období a jeho autory jako 50 odstínů alkoholismu, sexu a lidských orgánů, skutečnost není tak černobílá. Samozřejmě to není Zola. Je třeba si uvědomit rozdíl v době a jejím chápání určitých (nejen sexuálních) témat v literatuře. Pokud čekáte dílo "těžkého kalibru," Miláček vás jemností svých náznaků a jejich přijatelností pro dnešní čtenáře zklame. V opačném případě směle čtěte dál a bude vás čekat mistrovské dílo!

Od začátku jsem si nemohla pomoct a měla jsem Georgese ráda. Vzhledem k jeho přelétavé, těkavé povaze to považuji především za umění autora zmanipulovat čtenáře. Ale pojďme k dílu. Podvědomě jsem čekala, jak vznikne ona přezdívka pro hlavního hrdinu, kde se asi poprvé objeví Miláček... Vyvedu vás z omylu, ve skutečnosti ho tak prvně nazve malé, nevinné děvče. Až poté se to uchytilo u všech od milenek až po nadřízené. Roztomilé, že?

Během čtení jsem si nejvíc užívala vkusně vložené filozofie. Nenásilné myšlenky se lehce vpíjely do stránek a vy jste je mohli vstřebat, aniž byste si vlastně všimli jejich hloubky. Ale mohli jste se nad nimi i zamyslet a probírat se jimi celé hodiny. Kolik skvělých námětů k diskuzi tahle knížka vlastně dává! Některé jsou klasické - život, smrt, osud a tak dále, jiné přicházejí s nevšední myšlenkou - politika tenkrát a dnes. To pro mě bylo překvapením. Snad každá věta, která v Miláčkovi padla o politice a jejích představitelích, by se dala aplikovat na tu dnešní, na tu naši.

"Kde vyčenichali tyhle vzácné literární zjevy?"
...
"Buržoazní povýšenci rádi sbírají odpadky aristokracie."

Negativem, které jde ale jen těžko změnit, pro mě byla francouzská jména. Nemám ráda, když neumím hlavního hrdinu správně oslovit. Bohužel, tohle je hlavně vinou absence francouzštiny v mých osnovách. Naopak na postavách oceňuji skvěle vykreslené charakteristické rysy a jejich psychologický vývoj. Obzvláště ve vztazích se Maupassant ukázal skutečným mistrem. Ostatně na tom postavil celou hlavní postavu a vy jste mu to celou dobu zkrátka museli věřit.

Co ale nelze nevytknout jsou některé nevysvětlené pojmy. Porozumíte jim, když dočtete daný odstavec a dáte si dohromady všechna fakta, ale vysvětlení navíc by jim neuškodilo, například když někdo "přinese modrou" a vy můžete jen hádat, co to znamená. Fanoušky Tolkiena pak potěší novináři často propagovaná hra bilboquet. Doteď jsem nepochopila její účel, ale už podle jména vypadá skutečně zábavně.

Našla bych i další pozitiva. Mohlo by mezi ně patřit například i spontánní hodnocení žen. Miláček křehkým stvořením sice občas řádně zatápí, ale zároveň oceňuje jejich přirozenou krásu. Nehledá štíhlé, bezchybné ideály (naší doby). Hledá skutečnou ženskou krásu. (A k tomu patří i mistrovská přirovnání naplňující celou knihu.) Na každé ženě umí najít něco krásného a neodolatelného, co ho přitahuje. Jedna je roztomilá, jiná vyzrálá a další rozkošně hravá. Nezáleží na tom, jakou má postavu nebo jak dlouhé má vlasy. Ženy jsou krásné, mají být milované a to především kvůli jiným vlastnostem než těm fyzicky nejpomíjivějším. A dokonce i feministky by si přes to nadsazení postavy mužského pohlaví přišly na své. Lépe než Miláček sám koneckonců po celou dobu píše žena, ačkoli znevýhodněná dobou.

Nenechte se odrazit pomalým rozjezdem. Všichni jsme přece začínali jednotlivými kroky.
A Miláček se nikdy nespokojí s tím, co má.

Hodnocení: 4/5

Děkuji za zaslání recenzního výtisku nakladatelství OMEGA.
Knihu Kytice můžete zakoupit v prodejnách nebo eshopu Knihy Dobrovský.
 


Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. února 2015 v 21:24 | Reagovat

Četla jsem tu knihu dávno. Román je též zfilmován, ale kniha je kniha. Maupassant je mistr na náznaky milostných jednání, psychologických popisů postav, lidského jednání. Jeho kniha povídek Kulička se čte o dost lépe, pokud chcete méně popisů. Se Zolou nejde srovnávat, Zola je naturalista, který v životě vidí hlavně ty negativní stránky tehdejšího života. Zjednodušeně by se dalo napsat- těžké čtení, Maupassant to je lehké čtení, ale k zamyšlení...Miláček jako postava je manipulativní, vypočítavý, dovede být milý, ale i mstivý, zlomyslný. Viz příklad:  matka- jeho milenka a  její dcera jeho žena nakonec.

2 sarushef sarushef | Web | 21. února 2015 v 21:27 | Reagovat

Maupassanta mám taky ráda.

3 Lyra Lyra | E-mail | Web | 27. února 2015 v 17:31 | Reagovat

Tato kniha na mě momentálně čeká v knihovně, i když v podstatně starším vydání, a těším se, až se do ní pustím. Zatím jsem pouze viděla film z roku 2011, ale ten se příliš nepovedl, takže ho nedoporučuji ke zhlédnutí. Vsadím se, že kniha bude v tomto případě mnohem mnohem lepší. :-)

4 Berenika Berenika | E-mail | Web | 27. února 2015 v 23:22 | Reagovat

[3]: O tom ani v nejmenším nepochybuji a to jsem viděla jen ukázky. :D

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. února 2015 v 18:07 | Reagovat

[3]: Ale tento byl lepší.
Miláček (TV film)

    CZ název
    Bel Ami
    Francie
    Bel Ami
    SK název
    Miláčik

Drama

Francie, 1983, 3x85 min
Režie:
Pierre Cardinal
Předloha:
Guy de Maupassant (kniha)
Hrají:
Jacques Weber, Marie Dubois, Marisa Berenson, Aurore Clément, Anne Consigny, Michel Auclair, Jacques Marin, Denis Manuel, Mireille Audibert, André Dumas, Micheline Bona, Jacques Harden, Jean Turlier, Jacques Rosny, Jean-Pierre Jorris

Samozřejmě kniha je kniha a když, přečíst, podívat a porovnat.

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 28. února 2015 v 23:04 | Reagovat

[5]: Ten jsem neviděla, děkuji za doporučení! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama