[5/5] Máj / Karel Hynek Mácha [OMEGA]

5. prosince 2014 v 17:39 | Berenika |  Knižní recenze

Autor: Mácha, Karel Hynek (1810-1836)maj_3D
Název knihy: Máj
Počet stran: 44 str.
Edice: OMEGA

Nakladatelství: DOBROVSKÝ s.r.o. (Praha)
Rok vydání: 2014
Pořadí vydání: 1. vyd.
ISBN: 978-80-7390-209-4

Anotace:
V roce 1774 Ignác Schiffner v Dubé nedaleko sochy svatého Prokopa brutálně ubil svého otce. Po zločinu byl brzy dopaden, uvězněn a po krátkém procesu odsouzen k smrti lámáním kolem. Trest byl vykonán na mladoboleslavském popravišti na pahorku zvaném Na spravedlnosti. Byl posledním člověkem, který byl v našich zemích popraven tímto velmi krutým způsobem. Ponurá událost zaznamenaná farářem Arnoštem Glaserem inspirovala jednoho z nejvýznamějších českých básníků Karla Hynka Máchu k napsání lyrickoepické skladby Máj, která je považovaná za vrcholné dílo našeho romantismu a jednu z nejkrásnějších básní vůbec.


Autor:
Autor Máje byl skutečným hrdinou romantismu po celý život. Jako mělo Rusko Evžena Oněgina, my měli Karla Hynka Máchu. A dokonce reálného! Co mu to dodává na zajímavosti, to mu to ubralo na štěstí. Mácha zemřel v den vlastní svatby. A nakonec ještě dešifrovali a vydali jeho milostný deník! Ale vezměme to hezky popřádku.

K. H. Mácha se narodil v Praze 16. listopadu 1810 na Malé Straně, kde bydlel v domě u Bílého orla. Můžete si ho představit jako tmavovlasého muže průměrné postavy s vysokým čelem a podlouhlým obličejem. I jeho oči byly údajně tmavé (i když jiné zdroje uvádí modré). Jak vypadal nevíme přesně - dochoval se sice jeho autoportrét, ale těžko říct, jak moc je přesný. Veškeré další pokusy o ztvárnění jeho osoby byly nejistou snahou jeho přátel. Byl všetranně nadaný, hrál na kytaru, plynule mluvil německy (první básně psal v němčině), kreslil a k tomu všemu vynikal v matematice. Říká se o něm, že byl podivín a samotář s jizvou pod pravým okem. A přesto se stal ikonou romantismu (jeden svůj pokoj prý pojmenoval: chmurná komnata), byl vášnivým cestovatelem (došel pěšky až do Itálie) a nejen to - v jeho deníku převládají erotické pasáže. Měl mírně sadomasochistické sklony. Překvapení, že? Jeho celoživotní láska, kterou prý někdy bil, má na hrobě nápis: "Máchova Lori." Zdá se ale, že nakonec nebyl z možnosti svatby s ní nadšený, když otěhotněla. Kdo ví? Fanoušky American Horror Story (obzvláště Freak Show) pak potěší informace, že jeho mladší bratr Michal měl srostlé čtyři prsty.

Jeho smrt byla vlastně trochu ironická. Hasil požár a přitom dostal žízeň. Napil se splaškové vody. Údajně dostal choleru nebo salmoneózu, přestože v jeho úmrtním listu stojí, že zemřel na zápal plic. Přesnou příčinu úmrtí se už asi nedozvíme. Byl pochován v den, na který byla naplánovaná jeho svatba s Lori. Svého syna nikdy neviděl. Na jeho pohřbu v Litoměřicích pak nebyl nikdo jiný než jeho bratr. Jeho ostatky byly později převezeny do Prahy.

Dokázal by dnes někdo napsat báseň takového formátu? A pokud ano, dosáhla by takové popularity?

Recenze:
První vydání této básně spatřilo světlo světa v roce 1836 a nebylo společností přijato. Možná proto může být dnes tolik ceněné a neskončilo zapomenuto jako mnoho dalších. Máji se ale nedá upřít jeho hravost, formální, snad až upjatá, dokonalost několika veršů se mísí s jemným, vásnivým popisem přírody a tragikomikou lásky. Otcovražda, hlavní hrdina loupežník a v tom všem schovaná kritika soudobé společnosti. Kdo by byl vzal takovou báseň nastavenou jako zrcadlo největším prohřeškům vlastního světa na milost? A kdo by ji nemiloval o několik generací později, s možností pohlédnout do učebnice a ujistit se, že básník dobře vyjádřil, co bylo třeba. Příběh zde stojí až na druhém místě. Na duhovém pozadí přírody, filosofické reflexe a myšlenek samotného čtenáře.

Sám autor se na konci "příběhu" vrací na místo činu a snad v aluzi na Hamleta se seznamuje s Vilémovou lebkou. S jeho kostmi vpletenými do kola. A atmosféru toho místa dokresluje dokonalost přírody, ne temno skloubená s depresí. Příroda jde dál. V duté lebce zpívá vítr a básník dumá nad životem. Takové už je kouzlo romantismu. Představíme si romantiku a lásku a přitom by v krutosti mohl romantismus lehce zápasit i se samotnou dekadencí, ačkoli s ní nemá nic společného - vždyť dobře popsané utrpení duše související s lhostejností zdánlivě neměnné přírody je mnohdy nepříjemnější a bolestivější než dekadentní popis smrti. Témat je tu mnoho. Kromě těch "romantických" zde objevujeme i určitý závan vlastenectví, ale ne vůči státu, nýbrž vůči matce Zemi a setkáváme se s prazvláštními duchy.

Na co se musí dnešní čtenář připravit je volba slov. Některé archaismy jsou pro nás sice srozumitelné, ale zvláštní. Není třeba se zaseknout u čtení. Je třeba se vžít do autora, pro kterého byly tyto formulace součástí pořádku. Nepsal je proto, aby se u nich lidé zastavili a divili se, proč "anjel" místo "anděla." Zároveň se zde setkáváme i s hovorovou mluvou - sotva si jí všimneme. Vše se vkusně proplétá a mizí v rýmech. Máj je navíc první básní, kterou čtu a ve které mi monology naprosto zapadají do básně. A co teprve nádherně gradující I. intermezzo!

Básníkům, recitátorům a čtenářům básní Mácha nabízí nespočet metafor, apostrof, epitetonů, inverzí, přenádherných oxymorónů a dalších tropů a figur. Objevuje se zde zvukomalba eufemistická i kakofonická, jazykové prostředky plně odpovídají části díla, ve které se nacházejí. Snad jediná část, která mi příliš nevoněla, byly dlouhé verše u popisů přírody ke konci knihy. Právě dlouhé verše jsou charakteristické pro nevázané, volné básně, jelikož je těžké je vázat v rýmech. Tuto problematiku ale mistr básník zvládl bravurně a plynule pokračoval, dokud jsem se zase plně nezačetla. Byla to jen chvíle. Vždyť Máj je tak krátký!

Myslíte, že nejpříjemnější zážitky vám přinesou dlouhé knihy? Mně se zdá, že i takhle krátká s nimi může zápasit, přestože je možné, že si nakonec nejvíce zapamatujete pocit, ne děj. Ten je příliš dobře schovaný.

Ukázka:

Daleko zanesl věk onen časů vztek,
dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,
obraz co bílých měst u vody stopen klín,
takť jako zemřelých myšlenka poslední,
tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
to jestiť zemřelých krásný dětinský čas.

Hodnocení: 5/5

Máj je knihou svádějící k recitaci, k hlasité četbě. Přestože ho můžete číst potichu, nikdy nedosáhnete toho požitku jako když si ho předčítáte nahlas. Stačí tiše. Rty vám samy od sebe šeptají jednotlivá slova a ta gradují v pasážích Viléma a tiší se pro intermezza. Samozřejmě je těžké hodnotit takovou knihu objektivně a to už z ohledu k její největší výhodě a nevýhodě zároveň. Máj je povinnou četbou snad na každé škole a pro studenty je výhodný už tím, že je přímo rájem pro básnické prostředky, nepříliš těžký k porozumění (alespoň základnímu). Dalo by se říct, že je těžké na něm u maturity něco pokazit. Pak tu ale vyvstává otázka, proč je tohle nevýhodou? Inu, když člověk čte takovou knihu kvůli komukoli jinému než sám sobě, kvůli čemukoli jinému než vlastní vášni pro poezii, nikdy podle mě nemůže dosáhnout správného efektu, vcítit se do básníka i básně a ocenit tuto knihu tak, jak si to zaslouží.

Zajímavosti:
Filmové zpracování:
Máj se dočkal filmového zpracování v roce 2008. Na ČSFD má hodnocení 41% a ani tamní komentáře mu příliš nepřidávají. F. A. Brabec, režisér filmu, ale předtím ztvárnil podobným způsobem i Kytici (K. J. Erben), která měla na české poměry významný úspěch. Není tedy třeba film hned zatracovat. Pro nenáročné diváky nebude úplným zklamáním. Pro milovníky Máchovy poezie si ho ale doporučit netroufám. Pro vlastní názor se stačí podívat na trailer nebo si pustit doprovodnou písničku od Support Lesbiens.

Děkuji za zaslání recenzního výtisku nakladatelství OMEGA.
Knihu Máj můžete zakoupit v prodejnách nebo eshopu Knihy Dobrovský.
 


Komentáře

1 Lauralex Lauralex | Web | 5. prosince 2014 v 18:04 | Reagovat

Moc bych chtěla mít ve sbírce tohle nové vydání, soutěžila jsem o něj, ale bohužel, samozřejmě, jsem nevyhrála. :D
Jinak Máj je moje velká srdcovka, miluju ho. ♥

2 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 5. prosince 2014 v 18:27 | Reagovat

dosti miniaturní kniha i svým obsahem ... ale ne svým sdělením (což je důležité si uvědomovat)

možná si ji koupím

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 6. prosince 2014 v 21:52 | Reagovat

[1]: A četla jsi od Máchy ještě něco? Já bych si hrozně ráda přečetla Márinku, ale ještě jsem na ni nikde (ani v antikvariátu, ani v novém vydání) nenarazila.

4 Lauralex Lauralex | Web | 7. prosince 2014 v 20:13 | Reagovat

[3]: Márinku jsem nečetla, ale chystám se na ní, protože jí nemám doma, ale kamarádka mi ji doveze. :)

5 Strange Strange | Web | 22. prosince 2014 v 19:40 | Reagovat

Máchu nemusím. A styl mě nutí rvát si vlasy na hlavě a usnout po dvou verších. Není to archaismy ani ničím jiným...já ho prostě nemusím.

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 20:40 | Reagovat

[4]: Také se na ni chystám, ale bohužel nemám kamarádku, která by ji měla doma. Nicméně vytrvale procházím antikvariáty a kdo ví - třeba ji OMEGA brzy vydá. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama