Věty

2. srpna 2013 v 17:40 | Berenika |  Veršotepcův zápisník
VĚTY

V zorničkách se mi ztratila
temnota reality.
A uvnitř srdce potměšilá
blouznění bez ulity.
Vzpřímená hledí do tváří,
kterým se výraz ztrácí v triku,
úsměvy hledá ve snáři,
a smutek v okamžiku.
Pohledy zřejmě neoklamu
srdce hvězd bez snění.
A něžný závoj uvnitř klamu
slanost slz odmění.

Nezapomeň, v tichu ztrácí se jen slova.
Věty jsou hlasité, vkuté do olova.
 


Komentáře

1 Rien Toute Rien Toute | E-mail | Web | 24. října 2013 v 23:21 | Reagovat

Druhá báseň, kterou na tomto blogu čtu a pořád si říkám, jak jsou ty básně úžasné. Jsou úplně jiné než ty, které píši já. Více lyrické a více melodické. Takové, jaké píší velcí básníci.

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 12:40 | Reagovat

[1]: Och, velmi děkuji! Anglické sonety jsou lehce melodické téměř vždy, stačí si dát pozor, aby nepřesáhly větší počet slabik - a plynuly tedy dostatečně lehce. Ačkoli přiznávám, že já je většinou začínám od posledního dvojverší a teprve, když mám pointu, rozepisuji zbytek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama