Po nás potopa [povodeň, zátopa & záplava]

1. srpna 2013 v 11:47 | Berenika |  Články
Český jazyk má mnoho zákoutí. Kdo by byl řekl, že slova, kterými bychom vyjádřili jeden a ten samý jev, znamenají ve skutečnosti něco jiného? Jsou i situace, ve kterých si můžeme maximálně pomyslet cosi o psychickém zdraví těch, kteří mají na svědomí takové pasti na neopatrné jazykovědce. Povodeň, záplava nebo zátopa?

A kdy je vlastně něco tak hloupého jako tento rozdíl podstatné? Například, když se pojišťovna zaváže uhradit škody způsobené záplavou a řekne, že váš problém je ve skutečnosti povodeň. Kdepak je chyba? Inu, dle výkladových slovníků jsou slova POVODEŇ a ZÁPLAVA v podstatě synonyma. Podívejme se na zoubek těm, kteří tento fakt zdárně překroutili a přizpůsobili ho obrazu svému.



VÝMYSLY POJIŠŤOVEN
POVODEŇ vysvětlujeme (dle Výkladu podmínek pro pojišťování majetku, Skácelík & Kolečko, str. 34) takto: "Povodní rozumíme v pojistné praxi zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo vodních nádrží, jako údolních přehrad, rybníků, nebo která tyto břehy nebo hráze protrhla. Charakteristickým rysem povodní je jejich živelnost a většinou i katastrofální rozsah…"

Jde ale jen o jakousi libůstku pojišťoven (aneb jak sedřít z lidí kůži), jelikož dle obvyklých výkladů by byla ZÁPLAVA jen jakousi podkategorií povodně (výrazného převýšení hladiny vodních toků) a symbolizovala by vylití vody z koryta právě v důsledku povodně nebo dokonce synonymem pro samotnou povodeň. Výklad podmínek pro pojišťování majetku (Skácelík & Kolečko, str. 39) nám ale říká, že: "Zatímco povodeň vzniká zpravidla vystoupením vody z přirozených nebo umělých břehů, k záplavě dochází nejrůznějšími způsoby. Tak například po dlouhotrvajících vydatných deštích, po průtržích mračen nebo za prudkého tání nadměrného množství sněhu zaplavuje voda území postrádající přirozeného odtoku a vytváří vodní plochy s klidnou hladinou… Není podmínkou, aby záplava ve své statické či dynamické formě byla podobna povodni. Nemusí mít ani její katastrofální povahu, ani její rozsah… Není rozhodující…, odkud voda přišla."

Nyní je třeba upozornit, že některé ze zdrojů informací pochází z Československa, takže je možné, že nejsou zcela aktuální a veškeré poznatky získané četbou tohoto článku je třeba brát s rezervou!

HYDROLOGIE A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Tady se dostáváme i ke třetímu pojmu a to je ZÁTOPA. Dle normy (ČSN 736515, č. 202) jde o: "území, které je zatopeno vodou při maximální hladině." A dle dalších norem (ČSN 736511, č. 181 a 91) je pak ZÁPLAVA vysvětlena jako "záplava území, přilehlého k toku, při povodni."

POVODEŇ je brána jako "přechodné stoupnutí hladiny nad úroveň břehů, způsobené náhlým zvětšením průtoků, anebo zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů atd.)"

Téměř se zde shodujeme s výkladovými slovníky, což možný zmatek z jejich boje s terminologií pojišťoven, žel, zmírnit nedokáže.

---

Na různých výkladech je znát, jaký je pohled na věc, chceme-li z ní vytřískat finance a jaký je, chceme-li si ve výkladu pojmů zachovat pořádek a systém. Na druhou stranu je pojišťovací terminologie kompletní a shodovala-li by se s výkladovými slovníky, byl by její výklad zřejmě praktičtější dokonce i pro oblast hydrologie a vodního hospodářství. Tím by ovšem padala její možnost využít nevědomosti klientů a tak nemůžeme doufat, že by se významy dle neodborného i profesního využití definitivně sjednotily.

Na konec bych ráda doporučila weby, ze kterých jsem čerpala informace, tj. Naše řeč (ÚJČ), Wikipedie a Ptejte se knihovny.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama