Den 1. - Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říct deseti různým lidem

1. srpna 2013 v 11:54 | Berenika |  Deset dní
Každý z nás by jistě mnoha lidem rád řekl víc, než zvládne jedna věta, jeden odstavec textu. A rozhodně by těch lidí bylo víc, než prstů na rukou. Pokud mi ale tentokrát má deset věcí stačit, zcela jistě tak tomu bude. Kdo si přečte vzkazy v láhvi? Snad každý vyjma těch, kterým jsou určeny.


1. Chlapci, kterého mám příliš ráda (D.|D.)
Cítím, jak si v mi v těle hrají motýli. Schovávají se jeden před druhým, třepotají křídly a působí mi tím neuvěřitelně příjemná muka. Občas do sebe vrazí a stírají si pel, aby si pak navzájem hladovými pohledy hladili rány. Nic nemůže předčit krátkou chvíli, ve které motýli vyletí z těla a krouží mi před očima. Nesnažím se prohlédnout růžové brýle, protože je necítím na nose. Jakmile odjedeš, pestrobarevná křídla mám zase v srdci a doufám, že nevybouchne, než tě zase budu smět obejmout.

2. Chlapci, který je důležitý (A.|M.)
Přátelství má mnoho zákoutí. Obyčejných i neobyčejných. Pokud si někoho zamilujeme léta předtím, než zjistíme, jaký je v osobním životě, budeme ho milovat, ať bude jakýkoli. I kdyby měl jinou barvu očí, než jakou jsme si představovali, i kdyby měl jinou výšku, i kdyby nebylo, o čem s ním mluvit. Přátelství má mnoho zákoutí a proto se klidně v tichu, klidně ve tmě, můžeme schovat do toho, ve kterém nám bude nejlépe, jen když nebudeme cítit, že ztrácíme naše virtuální a přesto skutečná pouta.

3. Ženě, která neumí hrát hry (J.|M.)
Opakuji si, jak tě nenávidím a pak mě přesvědčíš, že bych tě měla milovat. Přála bych si, abys konečně udělala něco, dle čeho bych mohla rozhodnout, co k tobě mám cítit skutečně nebo něco, pro co bych se mohla přestat cítit špatně, když zveřejním slovo "nenávist."

4. Dívce, která je mi inspirací (-|L.)
Měla jsi pravdu. Přátelství je jen jiným druhem silné lásky.

5. Muži, který tu již není (J.|Dd.)
Neměl jsi odcházet. Ještě stále cítím hašlerky a cigaretový kouř. Ještě stále cítím nutnost nevracet se dolů. Ještě stále cítím, že jsi neměl odcházet. A přestože jsi odešel, ještě stále cítím, že tu nejsi.

6. Muži, který neodešel dostatečně dlouho po něm (J.|Dč.)
Pokud neodejdeš ještě dva roky, zkus ji objímat každý večer, ať nepláče. A až usne, budu s tebou já v mysli hrát šachy.

7. Dívce, která umí lidi překvapit (A.|I.)
Vážím si tě a já si vážím lidí, kteří mají zajímavé oči a jsou šílení, zvláštní, neobyčení, vyjímeční, otaku, chytří, věrní, dobrosrdeční a přesto impulsivní. Splňuješ vše a já nečekala, že bude stačit rok, aby sis získala místo v mém srdci. Vážím si tě a budu si tě vážit, dokud nezemřeme, přestože se naše cesty rozejdou do čtyř let.

8. Dívce, která je dospělá (L.|I.)
Jednou jsem již někomu říkala, že když si s někým píšu, mám pocit, že čtu jeho myšlenky. Když pak s tebou mluvím, mám pocit, že se nic nezmění. Chci, abys mi četla myšlenky, abys byla u mě ve všech důležitých chvílích mého života. Přála bych si, abys byla mé dospělé já. Nikomu jinému než sami sobě přece myšlenky nečteme. Nebo ano?

9. Tomu, kdo mě učil chodit (A.|-)
Lituji toho, jaká jsem byla před lety. Stále vidím, jak jsem se ptala, jestli pod tou plachtou můžeš dýchat. Cítím tvoji hebkou srst v dlaních, vidím tvoje tlapky pod přikrývkou, rozmazávám křídy, kterými jsem kreslila na tvůj dům a kterými teď mohu kreslit tebe. Nikdy nezapomenu, kým jsi a nikdy nezapomenu, že jsi byl, protože v mém životě nebyl nikdo, na koho bych se mohla tak bezmezně spolehnout. Děkuji ti za tu oběť, kterou jsem si nikdy nemohla zasloužit.

10. Tomu, kdo tohle nečte (L.|-)
...neřeknu nic, protože platonické vztahy nefungují. Děkuji za to, že jsi mě provedl důležitým obdobím a že jsi mě naučil představivosti, hrám a aristokratickým způsobům.

Myslíte, že si budu za několik let pamatovat, komu jsem psala?
Nebo bude každý vzkaz jen dopisem bez adresy?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama