[5/5] Hladová přání / Tereza Matoušková [KRIGL]

29. července 2012 v 15:28 | Berenika |  Knižní recenze
HLADOVÁ PŘÁNÍ

Tereza Matoušková

Název knihy: Hladová přání
Autor: Tereza Matoušková (Temnářka)
Ilustrace: Alena Kubíková (Ajinak)

Vydání: Krigl, 2011 (1.vydání)
Počet stran: 100
Anotace:
Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý.
Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo.
Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

Počet hvězdiček: 5/5

A jak se mi četlo?

Po knížce jsem nenápadně pokukovala už od vydání.
I přesto jsem se k ní dostala teprve nedávno díky literární besedě s autorkou (26.7.2012). A ani bych to nebyla já, kdybych odolala možnosti přečíst si něco už při cestě domů. Vlakem je to sotva čtvrt hodiny, ale lehce jsem prošla první kapitolu. Něco o hrdinech jsem si dokázala představit dle toho, co jsem četla na Temnářčině blogu, ale moje dravá představivost stejně zapracovala na plné obrátky. Chvíli mi pak trvalo než jsem si uvědomila, že ten zpropadený telefon opakující neustále tu samou melodii patří mě.

Nebýt toho, že na mě u nádraží čekali rodiče, zcela jistě bych si cestu zkrátila přes hřbitov.
Jak je známo, ženy dokáží dělat dvě věci najednou. Stejně tak já zvládám jít domů mírně pochmurnou, opuštěnou cestou a zároveň číst. Vyzkoušela jsem to na Pánu Prstenů, Harry Potterovi a další knihou by zcela jistě byla tato, kdyby se mí drazí příbuzní nerozhodli pro nákup. I díky tomu jsem se rozhodla, že si čtení trochu vychutnám a nechám na další den.

Hodinu po návratu domů se setmělo.
A začala bouřka. To nemilé na tom bylo, že jsem nemohla zapnout počítač a odolat pohledu na novou, neprozkoumanou knihu se mi nepovedlo. Nutno říct, že v mé knihovně něco tak "úzkého" vypadalo značně nepatřičně. Hladová přání sice skvěle zapadla mezi trilogii "Hvězdný třpyt a stíny" a několikaset stránkovou knihu "Trůn z kostí," ale nezůstala tam dlouho. Sluchátka do uší, písnička přeposlaná Miselle a mohlo se pokračovat druhou kapitolou.

Sympatická malá Jukata, modrovlasý Femorian, charizmatický Atalan a okouzlující Zorena.
Už v polovině knihy jsem věděla, pro čí jméno budu, když se mě někdo zeptá, koho mám z Podmoří nejraději. Každopádně rozhodnout se bylo těžké. Charaktery hrdinů (i skřítka Cukrátka) byly mistrně popsané a v každém jsem si dokázala najít něco, co by se mi líbilo. Nakonec se na první místo v oblíbenosti vyšplhal Atalan. Mám pro podobné postavy slabost. Na konci knihy mi s hrůzou došlo, že si nepamatuji, jakou má barvu vlasů a tak jsem se do čtení pustila znovu, abych na to přišla. Ale to předbíhám.

Četla jsem až do chvíle, kdy šla máma spát do vedlejšího pokoje.
Počkala až usne a jako obvykle vytáhla mobil, zapla pod peřinou aplikaci "svítilna" a hurá znovu do čtení. V té chvíli už mi zbývaly jen dvě kapitoly a jediné, co jsem mohla vytknout, bylo, že jsem se jednou ztratila v dialogu (moje chyba). Už jsem si ale byla jistá, že místo v knihovně, které jsem dílku přisoudila, je správné. Fascinující vztah Jukaty a Cukrátka se rozhodně nedal zařadit do fantasy literatury pro děti. Zdá se, že ti, kteří byli schopni knihu takto zařadit, vynechali čtení. To byla rozhodně chyba, protože příběh rozhodně nezaujme jen ty "nedospělé" čtenáře.

Zaujaly mě i pojmy na konci knihy.
Je fakt, že nejsem ten typ, který by otáčel nakonec vždy, když narazí na neznámé slovo. Spokojila jsem se se svojí představivostí a "vysvětlivky" přelétla pohledem až nakonec. Dodaly Podmoří na té milé "reálnosti" vlastních světů, která by neměla ve fantasy chybět.

Při popisu jsem se doma setkala s tátovou chutí do čtení.
A to už je něco, vzhledem k tomu, že tento člen mé rodiny čte jednu a tu samou knihu stále dokola už čtyři roky. Důvod je jednoduchý, nosí ji sebou do práce a čeká na volnou chvíli pro četbu. Než se takto dostane na konec příběhu, uběhne rok a on zjistí, že už si nepamatuje nic ze začátku. Když ale vidím, kam je schopný knihu odložit, obávám se, že si Hladová přání nechám pro sebe.

Musím se přiznat, že po dočtení jsem se cítila mírně provinile.
Vůči českým spisovatelům mám odmala jistou nedůvěru. Nebýt jí, možná bych se ke koupi knihy odhodlala trochu dřív. Zásadně jsem však zkoumala spíše díla zahraničních autorů díky pár nepříjemným zkušenostem s nejmenovanými českými. Nicméně sympatická autorka si mě Hladovými přáními získala natolik, že se nemohu dočkat připravovaných Vílích kruhů, které dle smutné ukázky budou mému výběru knih ještě bližší.

...A teď mi nezbývá než doufat, že se tento článek alespoň vzdáleně podobá recenzi.
 


Komentáře

1 Polgara Polgara | Web | 29. července 2012 v 15:41 | Reagovat

Je a je to hezky napsané. Dokáže i navnadit takže to je taky bod navíc. Moc to řešíš. Psát umíš, nápad máš a i tímhle jsi dokázala, že jsi schopná napsat cokoliv. :-)

2 nel-ly nel-ly | Web | 29. července 2012 v 15:51 | Reagovat

S těma vysvětlivkama dělám to samý :D, miluju je... vždycky narazim na něco, tak to hledám (to samý jsem dělala u eragona i s elfym jazykem a vůbec...)

A myslím, že recenze to určitě je, pesimisto :-P a moc povedená k tomu

3 Teukie & (e)M-Cahn and McMuffin Teukie & (e)M-Cahn and McMuffin | Web | 29. července 2012 v 15:52 | Reagovat

Recenze, úžasná! :) Po knížce jsem už dříve také pokukovala, ale mám toho teď na čtení moc, takže nestíhám.

4 barr-i barr-i | E-mail | Web | 29. července 2012 v 15:56 | Reagovat

Souhlasím s Teukie, recenze je doopravdy úžasná. Může to být velmi zajímavé. ;)

5 Ruppert Rupp Puppet Ruppert Rupp Puppet | Web | 29. července 2012 v 16:47 | Reagovat

Krásne napísané.
Pravdu povediac, vždy som si myslela že najlepší autori sú tí ktorí sú, dá sa povedať, za morom.

Nikdy by ma nenapadlo že niečo tak čarovné a krásne môže napísať niekto z Európy, dokonca zo susednej krajiny.

Premýšľam či si tú knihu nezoženiem :D vyzerá nádejne. :)

6 Avalon Avalon | E-mail | Web | 29. července 2012 v 17:36 | Reagovat

[1]: Tato pochvala mě vskutku těší :-D  Jak by řekli v Japonsku, Arigatogozajmasu.

[2]: Vysvětlivky jsou dobré, vlastní fantazie úžasné.

[3]: Těch 100 stránek příliš času nezabere a stojí to za to ;-)

[4]: To je :-)

[5]: Nevím, jak se dá sehnat na Slovensku, ale za pokus by to stálo. Rozhodně nestojí tolik, aby si tu drobnou útratu člověk nemohl dovolit. Třeba někdy, když si uděláš výlet do Česka... Autorka je z Brna, kousek od hranic a literárních besed, na kterých bude mít Hladová přání, určitě bude ještě dost ;-)

7 Miselle Miselle | Web | 29. července 2012 v 18:22 | Reagovat

Atalan?! Ach jo, oc na něm vidíš? Vždyť je to jen starej, zbabělej děvkař co ve "vztahu" potřebuje domimantní ženu! (A ani to mu jak je vidět nestačí.) :-)

Jinak "recenze" pěkná, pobavila (až na Atalana), i když nechápu, jak ti čtení té knížečky mohlo zabrat takovou dobu. :D Nebo je to tím, že si umíš knížku vychutnat? (Já měla Hladová přání přečtená za dvě hodiny - i když to mohlo být dáno tím, že jsem věděla, kam celý příběh směřuje a četla jsem jen velmi "vlažně".)

[5]:: Autorka ti knihu může poslat poštou, už tak několikrát v případě Slováků učinila. Stačí se ozvat na její blog.

8 Avalon Avalon | E-mail | Web | 29. července 2012 v 18:58 | Reagovat

[7]: Toť můj zvrácený vkus. :-D

Můžeš mi věřit, že s mými rodiči by ti to zabralo stejnou dobu. Většinou mě někdo vyrušil v polovině kapitoly. Nejprve po čtení ve vlaku nákup s rodiči. Potom chvíle čtení přerušená venčením psa. Další chvíle přerušená večeří.  A večer jsem musela neustále zhasínat a rozsvěcet, kdykoli mi přišlo, že máma prochází kolem. Má nepříjemnou tendenci chodit kontrolovat tátu, jestli už vypnul televizi a bohužel u toho prochází přes můj pokoj. :-D A nejlepší bylo, že už dlouho po mě toho nechtěli tolik jako v den, kdy jsem po dlouhé době měla, co číst.

9 Lai Lai | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 17:10 | Reagovat

Napsáno hezky, ale jako recense mi to příliš nepřipadá... :-) Recense je především o knize, nikoliv o čtení knihy a (ještě vzdáleněji) o OKOLNOSTECH čtení.

"Hladová přání" jsem čtla též, ale osobně se domnívám, že postrádají větších kvalit. Je to dílo průměrné, ne-li hůře. Připadá mi jaksi "slepované" (zřejmě jde o důsledek způsobů, kterým vzniklo), a to navíc tak nešťastně, že k sobě jednotlivé "dílky" konstrukční mozaiky příliš nepasují a působí co rušivý element.
Dále mne v textu rozčilovala do očí bijící stylistická neobratnost pisálkova. Ani charaktery postav mě nikterak neokouzlily, a to přesto, že jinak v tomto ohledu sklidily bouřlivé čtenářské ovace. Arci připouštím, jsou promyšleny - ale že by šlo o nějakou zvláště hlubokou propracovanost, to se, žel, říci nedá. A není to ode mne "vypocená kritika" ze zaujatého stanoviska, věru jde o mé upřímné přesvědčení.
Geniální psychikou svých postav se zkrátka z autorů může chlubit, řekněme, příkladmo Wolfang Ott, ale slečna Matoušková nikoliv.
Špatná kniha. Autor bez většího talentu.

10 Cathy Cathy | E-mail | Web | 6. února 2015 v 23:29 | Reagovat

dle toho co jsi napsala o knize zacinam silne uvazovat jako o mem dalsim ctivu... je pravda ze i ja jsem vuci ceskym spisovatelum dosti..predpojata... mozna je nacase to zmenit..:)

11 Berenika Berenika | E-mail | Web | 7. února 2015 v 0:07 | Reagovat

[10]: Člověk se tak snaží se zlepšovat s každou recenzí a nakonec si každý stejně vybere pro přečtení tu nejstarší. :D

Ale děkuju, jsem moc ráda, že zaujala. A Temnářce teď vychází nová knížka u Mytága, kdyby tě to zajímalo a kdybys už nesehnala Hladová přání. > http://temnarka.blog.cz/1501/moje-kniha-v-predprodeji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama